siXXa's

Well, tohle teda neni nic jednoducheho – potrebujeme jedno naughty dite, ktere neposloucha dele nez je prijatelne (cca 3 minuty), jedno strasidlo a spoustu fantazie. Namet byl jasny, pokud bude Anselm zlobit, prijde "The Black Spider from the Arib's house – tedy Cerny pavouk, ktery bydli u Anselmova kamarada Ariba.

Problem je v tom, ze Laura je (prilis) hodna matka:) Musela nastoupit auntie Petra, aby ujasnila detaily. Ehm, nemyslete si, ze jsem krvelacna teticka, ktera se snazi vydesit maleho nevinneho chlapecka. Jen bylo potreba trosku pribeh dopilovat a udelat z nej aktivni zalezitost;)

"Well, the black spider is walking around and he is waiting for naughty boys and girls." Je to docela dulezity detail, jak jinak si to dite muze predstavit, jak pavouk zjisti, ze je zlobive? "Oh, it was his leg! I've seen his big black leg, right there, behind the corner. But it's gone now." Par vet a je na chvili klid.

Teda, s politovanim musim oznamit, ze tahle story zacina byt pase:) Je treba najit jine scary zvire, aby se s malym Ansem dalo vydrzet.

Takze, jako obvykle je tento pribeh bez pointy. Mam jen jednu prosbu, az budete chtit nekdy uklidnit dite a podari se vam to nejakou fair metodou, rozhodne mi dejte vedet:)

Laura se mne ptala, jestli potrebuju pro vstup do UK vizum. Byla hodne prekvapena, ze nic takoveho nepotrebuju. A zda se mi, ze informace o tom, ze Czechoslovakia (jak ji sama nazyva) je clenem EU. Ona sama, puvodem ze Zimbabwe, musi pokazde rikat, co bude v UK delat, a kazdy rok platit spoustu penez za prodlouzeni pobytu ~~jak pro sebe, tak pro deti.

~

Drive, kdyz jsem byla v zahranici, a chtela jsem volat (prozvanet) domu, musela jsem zadat pred cislo predvolbu *31# a pak si pockat na zpetne volani, ktere bylo treba vzit a teprv pak se ozval volaci ton. Ted me moc mile prekvapuje, ze s tou predvolbou muzu volat primo a nemusim cekat na zpetne volani.

~

Vcera jsem potrebovala dostat Anselma z jedne louky, kde si hraly vetsi deti a on jim tam doslova prekazel. Pres vsechny marne snahy rozumne mu vysvetlit, ze by mel jit nekam jinam~~akala jsem ho na houpacku, na klouzacku, ale on furt chtel prekazet malym fotbalistum~~akonec jsem se odhodlala ke lsti ~~jak tak pobihal a moc se u toho rehtal, tekla mu po brade slina. Rekla jsem mu, ze ma spinavy oblicej a zacla jsem se tvarit, ze se ho bojim. Hmatl po me, ale ucukla jsem, a at se me nedotyka. Kdyz mi sedl na lep, zacala jsem pred nim jakoby utikat a volala jsem o pomoc. A on bezel za mnou~~ha, cha~~odarilo se mi ho dostat pryc;)

A co me na tom vlastne zaujalo? Byla jsem prekvapena, jak se ve me ten okouzlujici napad vlastne objevil:)

~

V obcance jsme se ucili o ruznych sektach, mj. o Mormonech. Jejich zakladni, a viditelne odliseni od ostatnich lidi, je cerna tabulka na prsou. Vcera vecer jsem mela moznost zjistit, co presne na ni stoji ~~rika o svem nositeli, ze je z ~~he Church of Jesus Christ of Latter-Day Saints~~ Vlastne bych si to ani tak moc nepamatovala, ale nechali tady svou ~~ibli~~ I presto, ze jsem evangelicka, tak jsem se zacetla do uvodu, teto jejich knihy. V uvodu se rika, ze jsou to slova, ktera byla napsana na zlatych deskach. Tyto desky prelozil nejaky historic, ci co, jenz se Mormon zoval. Slova popisuji pocatky dvou narodu. Jeden prisel na americky kontinent v sestem stoleti pred Kristem z Jeruzalema, druhy se tam dostal drive ~~jeste pred tim, nez Buh popletl jazyky stavitelum Babylonske veze,~ a jsou to predkove americkych narodu~~pak taky cosi o tom, ze Jezis Kristus navstivil navstivil Americany, coz je dolozeno nadhernou krsesbou, plnou domorodych Inku, Mayu~~ebo jak se tamti jmenovali, a jejich pyramidami.

Jaka je moje prechodna rodinka a muj prechodny domov?

Laura je moc mila pani. Jak jsem z rozhovoru a prostou matematikou usoudila, je ji neco kolem 33 let. Je doktorka a ma dve male deti – trileteho Anselma a devititimesicni Anselmu. Deti jsou paradni. Pro nasince docela nezvykle – jako by je nekdo namocil do cokolady;) Samotna Laura tvrdi, ze jsou to vzajemne opaky, me napada prirovnani k Jing a Jang. Prestoze se Anselm tvaril velmi nesmele, je to poradny vykvet – prave proziva doslova ucebnicove obdobi vzdoru. Da se rict, ze je to v poradku, ale znate to, kdo by si nepral mile, tiche a hodne deti, ze jo? ;)

Ani nevite, jak moc jsem rada, ze mam na "hlavni" starost jen Anselmu. Je moc mila, a i kdyz je hyperaktivni (a prave se mi sapa po notebooku), da se s ni vydrzet klidne i cele dva mesice (pokud ji nenapadne podstoupit rust a zacit litat po baraku jako jeji bratr). Clovek nevi, co poradne rika, jedine, co ji rozumime, je ~~a-ma~~a je videt, ze u toho vi, co rika. Umi taky "ba-ba" a "a-ta-ta-ta", ale to uz je na dohad, co tim ma na mysli;) Vcera jsem ji zaslechla rikat taky cosi jako "ko-ko" a kdyz rikala neco jako "this", poprskala cele okno. Anselma je v pohode, ale ma jednu zasadni vadu~~akovou, kterou ji nedokazu odpustit ~~skripe svymi ctyrmi prednimi zuby;)

Anselm je pres den v ~~ursery~~ takze se muzu naplno venovat Anselme. S Anselmem bych to asi nezvladla. Je krasnym prikladem toho, jak dite v obdobi vzdoru bojuje o pozornost. Kdyz Laura nese baby, Anselm se ji hned sape do naruce, a pokud ho Laura neveme, zacne nehorazne rvat. Kdyz s nim jdu na detske hriste, rika ~~ like auntie Petra.~~ ale ve chvili, kdy je cas jit domu, tak rika: ~~o away, I don~~ like you, you~~e naughty~~

A dum? Neni to zadny konfort a v prvni chvili, kdyz jsem videla obyvak, tak jsem si rekla~~ani, tak tady nevydrzim. Neni totiz nijak zvlast zabydleny a je to jen takovy domek, tvorici dohromady ctyri domky pro ctyri rodiny. V prizemi kazde casti je obyvak a kuchyn a v patre jsou dve loznice a koupelna. Ted, kdyz uz tu jsme asi tri dni vsichi pohromade a na koberci v obyvaku jsou hracky a sviti slunce~~ tak dale, tak to vypada moc utulne. Vsude kolem jsou podobne domky. Dalo by se je oznacit, jako domky pro lidi s nizkymi prijmy. Vsude kolem je to samy pristehovalec. Jsou tu lidi z Afriky i napriklad par rodin z Indie a vsechno se to tvari jako moc prijemni lide.

Autobus z Brna do Prahy mel na dalnici mirne zpozdeni ~~pul hodiny. Na to, ze teda rozhodne nemusim adrenalinove sporty (dovedela jsem se to v utery v lanovem centru, kdyz jsem nebyla schopna~~o nic:/ to je jina historie a nebudu ji publikovat ~~tolik se stydim), takze, na to, ze adrenalinovy sport neni muj salek kavy, zaridila jsem si autobus tak, aby prijel na letiste presne dve hodiny pred odletem letadla (jtm, dve hodiny pred odletem je doporucena doba k dostaveni se k odbaveni). I pres pozdni prijezd na Florenc, kde zlute autobusy Student Agency zastavuji, a kde se zajemci o jizdu na letiste presouvaji do maleho vozitka pro 12 lidi i s ridicem, a pres prisernou kolonu kvuli blbemu tuknuti se dvou aut na konci jednoho z prazskych tunelu~~de jsem to, pres vsechno tohle zdrzeni, jsem dorazila na letiste v 11 hodin (hodinu a pul pred odletem) a jeste nebyl oznacen check-in, kde jsem se mela odbavit.

Vsechno se tvarilo, ze je v muj prospech. Dokonce i muj krasny novy batoh svou spodni kapsou existoval jen a jen pro me a me blaho ~~vytahla jsem si svetr a tenisky a vtlacila do nej sandaly~~rrrr, jestli v Praze je takova slota, pak v Edinburghu bude taky (a taky, loni jsem pocasi podcenila a pak me trapila hnusna ryma).

Prijemnou soucasti meho letu byl Bankole ~~manzel kamaradky, ktera mi tento aupair pobyt zaridila. Romana je puvodem z Ostravy a jeji manzel z Cote Divoire (nebo jak se to~~). Krasna nahoda ~~Bankole stal primo za mnou v ~~dbavovaci~~rade. A protoze to byl jediny cernoch kolem, zdal se mi povedomy, a protoze jsem vedela, ze by mel letet taky z navstevy u Romaninych rodicu, kde nechal svou manzelku i se synem, oslovila jsem ho.

Samotny odlet byl o 20 minut opozden kvuli letu do Kyjeva, ktery byl z neznameho duvodu opozden o vic nez hodinu~~oufala jsem, ze se do letadla dostanu tou trubici (modri vedi), ale pristavili nam autobus, a ten nas odvezl k letadlu~~oje sedadlo 17C bylo v treti rade odzadu a do ulicky. Nikdo se me tentokrat neptal, kde chci v tom krasnem, stredne velikem Boeingu 737/500 sedet. Jedine, o co jsem mohla pozadat bylo, aby Bankole sedel vedle me.

Behem letu doslo k pro me velmi neprijemne udalosti. Kdyz se rozdaval obed. Dostali sve jidlo nejprve vegetariani a ti, kteri maji obavy, ze by dostali neco, co jist nechteji (napr. v pripade Bankoleho to bylo veprove maso, ktere ze sveho nabozenskeho presvedceni jakozto Adventista sedmeho dne jist nesmi). Kdyz pak letusky rozdavaly i ~~ezne~~jidlo, pravdepodobne koutkem oka zahledly, ze v nasi ~~rojce~~uz jidlo je, a sly dal~~olega sedici po Bankoleho levici stejne zadne jidlo nechtel, ale ja byla hladova jako vlk, schvalne jsem nic nejedla (vyjma kousku bagety v autobuse), protoze jsem vedela, ze dostanu jidlo~~abehla jsem si tedy rict. Letuska jak me videla, tak mi rekla, ze toho zbylo dost, a jestli chci, muzu mit i dve porce:O

Prestoze jsem letela teprve po treti a na stejne trase, moc se mi to libilo~~e to perfektni zabava, zvlaste turbulence;) Nekteri kolem se tvarili, ze by tam radsi ani nebyli, ale me se to moc libilo. A behem pristavani jsem si psala do sesitu poznamky a ani jsem nezaregistrovala, ze jsme dosedli na zem~~ak hladke pristani to bylo.

V Edinburghu jsem si zapla mobil, vyhledala tu spravnou sit a s radosti jsem zjistila, ze mi funguje roaming~~f, uf, uf~~inak bych asi byla ztracena. Hned mi prisla sms od Laury, uz byla na letisti a cekala me i s detmi.